Hlavy koníku
Popis koňské hlavy:
Hlava významně charakterizuje plemenný typ a svým utvářením ovlivněným tvarem lebky podmiňuje celkový výraz koně, nebo ho alespoň ovlivňuje. Je zavěšena na krku a je tedy formou jednozvratné páky, na jejímž konci působí síla, tedy otěže nebo opratě. Ve tvaru hlavy jsou mezi plemennými skupinami a do určité míry i v rámci plemen rozdíly. Koně východního typu mají mozkovou část lebky vyvinutější (forma brachykefalní), koně západního typu mají naopak delší hlavu a poněkud širší část obličejovou (forma dolichokefalní).
Tvar hlavy koně se mění i vzhledem ke stáří koně. Hříbata mají hlavu v obličejové části krátkou, v čele klenutou, v části horní čelisti širokou. Starším zvířatům se hlava protahuje. Staří koně mají propadlé spánkové jamky (mizí tukové vazivo).
Velikost hlavy:
Velikost hlavy je důležitá z výkonnostního hlediska, zvláště u jezdeckých koní. Kůň s delší hlavou je ovladatelnější, s kratší naopak. Hlava má mít optimální velikost, aby tak vyrovnávala pohyb zvláště v obtížných terénech. Problémy mohou nastat, když je hlava tak malá, že není dostatečným závažím při vyrovnávání rovnováhy koně při těžších skocích, nebo naopak velmi těžká hlava na tenkém krku bez dostatečně vyvinutého svalstva působí v obtížnější práci předčasnou únavu, jejímž příznakem bývá házení hlavy (nejde-li ovšem pouze o zlozvyk). Takovéto případy jsou naštěstí poměrně vzácné.
Velikost hlavy je u koně průměrně 1/3 výšky v kohoutku (u arabských koní se rovná asi 33% výšky koně, u anglického plnokrevníka 36%, u polokrevníků 38% a u chladkokrevných koní až 42%). Ušlechtilí koně mají hlavu pravidelně menší, sušší, s jemnější kůží, u huby a očí lysou (bez srsti), s velkým, výrazným okem a menšíma ušima. Velikost hlavy však nemusí být vždy v přímé souvislosti s ušlechtilostí. Jsou velmi ušlechtilé hlavy a mohou být dost velké a jsou malé hlavy a přitom hrubé. Většinou však jsou velmi ušlechtilé hlavy menší než hlavy hrubé. Hřebci mívají hlavu průměrně o něco větší a hrubší než klisny.
Podle hmotnosti a tím i podle ušlechtilosti se rozlišuje hlava:
- těžká
- střední
- lehká
Podle profilu se rozlišuje hlava:
- rovná - rovné hlavy se vyskytují nejčastěji u anglického plnokrevníka, ale i u všech ostatních plemen.
- klabonosá - celoprofilově vypouklá (konvexní). Klabonosé hlavy mívají vyšší čelo a menší, zapadlejší oči s velkými očními oblouky a užší, menší nozdry. Oči však mohou být i u klabonosých hlav velké a výrazné. Klabonosá hlava je typická pro všechna plemena, ktará mají větší nebo menší podíl krve koně starošpanělského nebo staroitalského. Jejich nejtypičtějším představitelem je kůň starokladrubský (téměř čistokrevný potomek staroitalských a starošpanělských koní). Klabonosou (či poloklabonosou) hlavu mívá rovněž lipicán (Pluto, Incitato), část kmene Nonius, orlovský klusák a fríský kůň. Ojediněle ovšem i jiná plemena.
- poloklabonosá - v čele (nazývaná též ovčí, viz. níže) nebo nosní části
- štičí - lomená v profilu při odsazení obličejové části od rovného čela v tupém úhlu (konkávní). Štičí hlavy mají široké čelo a žuchvy a poměrně velké, rozevřené nozdry. Jsou typické pro arabské koně, vyskytují se však ojediněle i u jiných plemen, často i u anglického plnokrevníka. Ušlechtilé štičí hlavy působí velmi esteticky a jsou oblíbené. Vyskytují se však i štičí hlavy hrubé, masité, s přehnaně propadlým čelem a rozkleslýma ušima. V koňařské mluvě se takové hlavě říká hlava prasečí.
- volská - neforemná, široká, kratší, zmasilá
- klínovitá - často se rovné hlavy od žuchev rychle zužují směrem k hubě a nazýváme je pak klínovité. Takovou hlavu můžeme považovat za degenerativní. Koně jsou obvykle špatně krmitelní, nepřístupní, tvrdohlaví, a proto ne příliš vhodní ke sportovním účelům.
- babská - hubená s odstávajícími pysky a rozkleslýma ušima, mají ji často koně sešlí nebo dlouhodobě nemocní
- ovčí - s vypoulou čelní částí (nazývá se též poloklaboná, záleží na tom, v které části je hlava zahnutá)
ZDROJ: www.horses-online.cz
....................................................................................